František Bartoš

Seriál mistrovských závodů se v roce 1956 skládal ze 6 podniků a na nich měli startovat poprvé v historii šampionátu i naši jezdci. Přesněji řečeno tovární jezdci strakonické ČZ. Smělý plán vytáhnout do boje tříd 250 a 350 vyšel zázračně dobře také díky Fr.Bartošovi.

Již tehdy patřil na domácích okruzích k nejlepším a měl na kontě jeden titul v MR. Vůbec prvním závodem, kterého se naše reprezentace zúčastnila byla legendární TT. Vzhledem k těžké konkurenci mnoha ostrovních znalců to zní jako pohádka. Ale Bartoš dosáhl na vynikající 5.místo ve dvěstěpadesátkách. V Assenu ještě téhož roku skončil František šestý ve třídě 125, když odsunul konkurenční Montesy. V celkové klasifikaci tak úspěch na TT (Isle of Man) znamenal atakování top ten! Hned v prvním roce účasti skutečně neskutečný výsledek. V roce 1957 Bartoš zazářil ještě víc. Úspěchem skončil závod na super-rychlé trati v Belgii, kde se zadařilo ve třídě 125 (čtvrtý), ve třídě 250 (pátý). Dokonalý počin ještě umocnil životní závod zajetý znovu na Manu. Čtvrté místo ze silnějších dvěstěpadesátek způsobilo senzaci.“Už v 7.kole z deseti je Bartoš pátý. Drama vyvrcholilo v posledním kole. V něm se dosud druhý Miller pokusil předjet Sandforda, podařilo se mu to, ale doslova v poslední zatáčce upadl. Náš Bartoš krouží podle pokynu depa poslední kolo v pravidelném tempu a vůbec netuší co se před ním děje. Miller zoufale tlačí svůj stroj k cíli, když konečně dlouhé sekundy ticha přeťal zvuk Bartošova motocyklu". Ještě téhož dne byl odstartován závod stopětadvacítek a v něm už se Frantovi tolik "nedařilo" - dojel sedmý, ale stejně si z Manu 1957 odvezl stříbrné repliky. Z nižší kubatury se jezdec radoval nejvíce neboť v ní skončil na celkově desátém místě a to slibovalo velkou naději do budoucna.

Jenže bohužel. Účast byla poté slabší, naši se objevili jen v Belgii a bez Bartoše. Snad na dalších dvou hubených letech měla podíl i zvyšující se konkurence. Bartoš se závoděním v MS skončil prakticky hned po roce 1957. Soustředil se pak již jen na domácí VC a závody mistrovství republiky. V roce 1958 získal dva tituly (175, 250), když ho za celou sezónu porazil pouze Koštíř v Piešťanech. V roce 1960 ještě zvítězil v kubatuře 125 a těsně porazil všechny tovární jezdce od ČZ. Svůj podíl na rychlém ukončení kariéry sehrálo mnoho zranění. Zvlášť´ to v Jiřetíně, po zbytek sezóny jej nahradil Malina. Smůla však pro tohoto jezdce nekončí. V Hradci Králové (1959) nebyl zcela fit. V tréninku znovu těžce havaruje. Otřes mozku, zlomená čelist, a odřeniny - to byla stručná bilance. Vzhledem k závažným poraněním tedy fenomenální Bartoš zanechává v roce 1960 činnosti a strakonická ČZ přichází o svoje želízko. A ne jedno, když se smrtelně zraní i Koštíř, trvá poměrně dlouhou dobu než se značka vrátí s Malinou v sedle tam kde byla. František Bartoš získal během své kariéry pět titulů a zvítězil v sedmnácti mistrovských podnicích. Na začátku roku 1987 umírá. Na jeho poslední cestě na něj nezapomněli ani jeho dávní spolubojovníci.